Publikováno

Duševní zahrada

Práce na zahradě nikdy nekončí, ale cykly divoké přírody nám umožňují oddychnout, odpočinout si a obnovovat síly… Se zimou se koloběh života – cyklus zrození, života a spánku – uzavírá… Zahrada odpočívá a co má, to umírá… Půda jako houba saje veškerou vlhkost a nám se naskýtá čas zaměstnat ruce jinak než v hlíně.  Je čas pracovat na duševní zahradě. Tvorbou, čtením, psaním nebo prostým nicneděláním…

Právě teď jsou stromy v zahradách a parcích obletovány hejny čížků lesních, o kterých přes léto skoro ani nevíme. Ti, co na jaře a v létě hnízdí v lesích na zimu odlétnou na jih a k nám přiletí ti ze severu… Spatříme je, jak za neustálého, ale příjemného štěbetání obratně poskakují z větve na větev, a při sbírání semen se často zavěšují i hlavou dolů. 

Je to radostná podívaná, od které se ne a ne odtrhnout. Skončí ji až sami čížci, když s voláním houfně vzlétnou a zamíří si to někam jinam… Ale zítra… touhle dobou budou zase tady, na našem stromě.

Děkuji za závan inspirace, čížci.

Čížek lesní (Spinus spinus) je drobný pěvěc, u dospělých ptáků lze snadno rozlišit výrazně žlutě zbarveného samce od světlejší samičky. Hnízdí v lesích, na jaře a na podzim se shlukují do hejn…

Publikováno

Jáhlová kaše a její varianty

Kuchařská inspirace > Jáhlová kaše

Čerstvě připravená jáhlová kaše je mou oblíbenou volbou ke snídani. Příprava nezabere mnoho času, je chutná a zasytí. Jáhly jsou výživné, bezlepkové a zásaditou reakcí i protizánětlivé.

Kaši lze připravit v různých a chutných obměnách.

Příprava jáhel

Před vařením je doporučováno propařit jáhly vroucí vodou. Odstraní se tak případná hořkost způsobená žluknutím. Jáhly se vaří do změknutí přibližně v trojnásobném množstvím vody po dobu cca 15-20 minut. Dobu varu lze zkrátit, pokud jáhly namočíme přes noc.

Jáhly je možné vařit i v mléce kravském nebo rostlinném (např. mandlovém). K tekutině, ve které se jáhly vaří lze přidat kousek vanilkového lusku, datle, rozinky…

základ na 1 porci

  • 50 g propraných jáhel

Nemusí být, ale kaši vylepší

  • sušené datle
  • špetka soli na zvýraznění chuti
  • lžička nadrceného lněného semínka
  • lžička mandlového másla / tahini
  • lžička kokosového oleje
  • lžíce mletého máku

Na ozdobu na talíři

  • skořice
  • drcené kakové boby
  • ořechy / ořechové máslo
  • strouhaný kokos

Hrušková jáhlová kaše

Uvařené jáhly rozmixujeme s nakrájenou hruškou, případně dalšími ingrediencemi (dobrý je mák, ořechové máslo). Na talíři dochutíme ořechy, skořicí, kakaovými boby apod.

Pokud je kaše málo sladká lze dosladit medem, datlovým sirupem apod. Nebo přidat k jáhlám sušené datle.

Jablečná jáhlová kaše

Jáhly vaříme společně s nakrájeným jablkem (na 1 porci stačí půlka jablka) a propláchlými datlemi. Po uvaření rozmixujeme a dochutíme skořicí, ořechy…

Kakaová jáhlová kaše

Uvařené jáhly rozmixujeme s banánem a lžičkou nepraženého kakaového prášku. Na talíři dochutíme ořechy, skořicí, kakaovými boby apod.

Borůvková jáhlová kaše

Vychází z hruškové nebo jablečné varianty, ale při mixování se přidá hrst borůvek. Na talíři dochutíme celými borůvkami, strouhaným kokosem a skořicí.

Publikováno

Živá marmeláda

Proč živá? Protože tahle marmeláda není sterilizovaná, není zasypaná cukrem ani zahušťovadly. Pouze ovoce, bylinky a koření. Nevydrží roky ve špajzu, ale právě proto je plná autentické letní chuti. Podle ovoce, které zrovna zraje si vyrobíte jednu skleničku k okamžité spotřebě. V lednici týden určitě vydrží, ale pravděpodobně se sní dřív :-) Je skvělá na jogurt, chleba s máslem, ale bude těžké odolat a nesníst jí pouze po lžičkách…

Třešňová živá marmeláda

  • vypeckované třešně (libovolné množství)
  • snítka máty (nejlepší je s pomerančovou vůní)
  • snítka levandule
  • 3/4 lžičky skořice
  • špetka soli (nemusí být)

Vypeckované třešně dáme spolu s mátou a levandulí do hrnce se silným dnem. Zasypeme skořicí a přidáme pokud chceme špetku soli, která zvýrazňuje chuť. Přiklopíme a necháme na mírném plameni dusit. Ovoce brzy pustí šťávu. Dejte pozor, ať vám nevybublá z hrnce :) Jakmile se ovoce dusí ve vlastní šťávě, poklici sundáme a necháme šťávu zredukovat. Sundáme z plotýnky, odstraníme snítky máty i levandule a tyčovým mixerem rozmixujeme. Přendáme do skleničky, necháme postupně vychladnout a uchováváme v lednici.

Meruňková živá marmeláda

  • vypeckované a nakrájené meruňky (libovolné množství)
  • snítka máty (nejlepší je s pomerančovou vůní)
  • snítka levandule
  • 3/4 lžičky skořice
  • citrónová šťáva
  • špetka soli (nemusí být)

Postup je úplně stejný. Jen při dovaření se hodí přidat do marmelády pár kapek z citrónu nebo limetky.

Publikováno

Irské dortíčky

Kuchařská inspirace > Irské dortíčky

Irské dortíčky jsou naše tradiční a oblíbené vánoční cukroví. Jsou plné vlašských ořechů – vlašáky jsou v těstě, krému i na polevě. S připraveným těstem se pracuje trochu hůř, protože je v něm místo Hery máslo a kousky ořechů… Ale s trochou trpělivosti jsou kolečka brzo vykrojená :)

Pozn. 1 Do těsta lze použít i Heru, ale máslo je máslo…

Pozn. 2 Z uvedeného množství vyjdou cca 2 plné plechy hotových dortíčků.

Ingredience

Těsto

  • 300 g hladké mouky
  • 220 g másla
  • 150 g moučkového cukru
  • 100 g mletých vlašských ořechů
  • 2 lžíce kakaa

Krém

  • 300 g másla
  • 120 g jemně mletých vlašských ořechů
  • 100 g moučkového cukru
  • Může být troška rumu pro vůni

Poleva

  • Tabulka 60% čokolády z Lidl (125g)
  • Trochu smetany ke šlehání (cca 70ml) 
  • Půlky vlašských ořechů na konečné dozdobení

Postup

Těsto
Z uvedených ingrediencí se vypracuje těsto a dá se vychladit do lednice, např. přes noc. Může být připraveno i pár dní dopředu, v lednici se mu nic nestane a těstu čas spíš prospěje.Těsto se musí prohníst, aby změklo a dalo se vyválet. Aby se nelepilo, podsypává se hladkou moukou. Z těsta vyváleného na cca 3mm vykrajujeme kolečka, která se pečou – první várka přibližně 15 minut – na 180 stupňů, další várky spíše 10 minut. Pozor ať se kolečka nepřipálí. Protože je těsto hnědé, snadno se to přehlédne a kolečka jsou během chvilky křupavá až moc.

Tip: Po upečení koleček nevyhazovat pečící papír – ještě se využije při plnění krémem a zdobení polevou.

Krém
Změklé máslo se vyšlehá s cukrem a ořechy. Plníme-li kolečka zdobícím sáčkem je dobré ořechy rozmixovat co nejjemněji, aby neucpávali špičku. Do krému se může přidat trocha rumu.


Poleva
Malé množství smetany se přivede téměř k varu. Na kousky nalámaná čokoláda se rozmíchá v teplé smetaně až do úplného rozpuštění. Nejlepší je polevu nanášet lžičkou na slepená kolečka. Nakonec třešnička na dortu – ozdobení dortíčků vlašským ořechem.

Publikováno

Zlatý podzim

Minulý zápisek v deníku byl o řemeslnících… Přesněji napsáno, o naší zkušenosti s nimi. Od té doby padlo ve stodole již několik pytlů zdícího tmele, ytongových tvárnic a montážních pěn. Možná nejsme tak rychlí jako “profíci”, ale o to pečlivější. Dnes jsou okna ve stavu “připravená na zimu”. A dovnitř nám už nezadělanými otvory nefouká…

Takhle nám okna předali řemeslníci:

Svépomocí jsme během tří dnů okna zapravili. “Nejhořší” práce byla s lepením asfaltové izolace proti vzlínání vlhkosti, kdy jsme museli chránit okna před ohněm z plynového hořáku a následně s řezáním porothermových tvárnic a jejich pasováním a lepením tak, aby velikostně sedla pod okna… Proč řemeslníci toto nepřipravili, když se na okna čekalo 6 týdnů, těžko říct… No máme to za sebou.

Když lepidlo zaschnulo následovalo ještě dozdění maltou.

Aktuální stav oken:

Mezitím začali padat první ořechy a dnes se už suší v přepravkách. Nějaké bedýnky jsme již stačili rozdat a pár jich skončilo už v koláčích nebo na kaších… Je to dar!

Rok co rok se to opakuje stejně. Než jsme se nadáli, ze dne na den zelené listy zezlátly.

Publikováno komentáře 2

O řemeslnících

Aneb Konec řemeslníků v Čechách

Šikovný řemeslník je druh ohrožený vyhynutím. Pomalu jej vytlačuje daleko přizpůsobivější druh, druh kterému nejde ani tak o odvedenou práci, jako o to, kolik mu vydělá, kde ušetří a co může to ošidí.

Tento deník je věnovám především naší zahradě, tomu jak se z opuštěné zahrady stává ta, ve které se žije. Současně však již delší dobu “budujeme” bydlení v bývalé stodole. Nespěcháme, bydlet máme kde. Naopak jsme zjistili, že čas stavbě jen prospívá. Již několikrát jsme změnili původní plán. Postupně jak se s místem víc a víc zžíváme “vyklubává se” i naše vize bydlení ve stodole.

Co nás však již několikrát zaskočilo jsou řemeslníci. Začátek se většinou vyvíjí slibně. Nebo spíš všechno zní slibně. To půjde, to uděláme tak a tak…

První byli dva starší pánové, zaměstanci stavební firmy. Pracovali svým tempem, příliš se nehonili. Pokaždé když jsme byli přítomni jejich “pracovní době” nemohli jsme se ubránit pocitu, že jim tam překážíme. Snad to bylo tím, že jim vadilo, že tam nejsou sami a že jsou kontrolovaní… Taková drobnost. Měla jsem ve stodole ještě nerozbalený balík krásných starých zavařovaček, který jsem našla ve staré budově, která se měla demolovat. Za přítomnosti těchto dvou balík zmizel, ale zato nám věnovali narůstající se nepořádek v podobě prázdných PETek, obalů od cigaret a svačin.

Spolupráci s touto firmou jsme ukončili po instalaci prvních oken. Ve smlouvě jsme měli uvedeno instalace a zapravení oken. Místo, aby ve stavebním otvoru umístili okna nahoru, nainstalovali je tak, že rám okna posadili na staré cihly bez parapetové lišty a tím, že okna visela na šroubech měli pocit, že je i zapravili. Po několika “domluvách” nakonec okna alespoň přeci jen dozdili. My se budeme muset nějak vypořádat s tím, že kousek po kousku bude potřeba odřezat cihly pod oknem, aby se mohly zapravit parapety a vše bylo tak, jak má.

Druhá parta byli šikovní mladí kluci, se kterými jsme se i zasmáli. Práce jim šla od ruky, ale váznout to začalo, jak už to tak bývá, při placení. Byli jsme dohodnutí na částce za odvedenou práci. Při předání platby nás však pokaždé překvapili nějakým nutným doplatkem a výsledná částka tak byla vždy o pár tisícikorun vyšší. Rozumím tomu, že je potřeba něco dokoupit, něco se musí upravit, něco může trvat déle než se předpokládalo. Ale je slušné informovat o tom klienta dřív než při předávání platby notabene, když jsme si  předtím volali. Bylo by slušné říci: “Vezměte si o 6 tisíc navíc, já vám to vysvětlím až se uvidíme…”

Tito dva mladíci nám také připravovali stavební otvory na další dvě velká okna. Když viděli práci předešlých řemeslníků u prvních dvou oken, hodnotili ji slovy “za to bych jim utrh ruce”. Což jsme si později všimli, že říká většina řemeslníků, když vidí práci svých předchůdců. Dokonce znám osobně případ, kdy instalatér klel na toho “vola”, který to takhle mohl přidělat a jaké bylo jeho rozčarování, když zjistil, že tím volem byl on sám, který to před rokem “takhle přidělal”.

Takže tito dva nám měli připravit stavební otvor na dvě velká posuvná okna a jejich zapravení. Výsledkem připraveného stavebního otvoru bylo to, že okna “visela” ve vzduchu na šroubech. To, že následná práce s dozdíváním pod okny se tak mnohonásobně zkomplikuje už asi neřešili.

Provizorně vypodložené okno starými cihlami

Jedno z těchto francouzských oken zároveň slouží i jako vstupní dveře. Je proto opatřeno klikou se zámkem. Už při prvním pokusu o otevření dveří jsem si všimla, že klika je tak blízko rámu, že při jejím otočení se o něj odírá. Po pár otevření už máme rám nového okna poškrábaný od vlastní kliky. To u okna za 30 tis. Kč docela mrzí.

Odřená folie od kliky

Od té doby stavba vázne. Když už se nám podařilo někoho sehnat, přijel se podívat na stavbu, zhodnotil práci předešlých řemeslníků stylem “za to bych mu utrhl ruce, tak já vám to dodělám”. Ale pak už nepřijel. Časté je, že se dohodneme na termínu a řemeslník prostě nedorazí. Nebere telefon. Neodepisuje. Dělá, že nežije. U známých měli přijet v pátek, nedali nikomu vědět a dorazili až v pondělí. Další řemeslníci jim pak dlouho dopředu naplánovou stavbu přístavby týden před zahájením prací odřekli…

Je to smutné. Ale je to ze života.

A tak nám asi nezbyde nic jiného, než že se chopíme práce sami…

Publikováno

Letní střípky…

… ze zahrady.

Na polostinném záhonu. Kapradí, kakost, kontryhel.
Krásná a neokoukaná Šalvěj zelená
Mák setý v zeleninovém záhoně. Dnes jsou už tobolky vysypané a sklenice vlastního máku ve špajzu.
Voňavá růže z jericha. To bylo vlastně ještě jaro…
Uprostřed léta. Šalvěj, třapatka a muškáty i v záhoně.