Publikováno

Duševní zahrada

Práce na zahradě nikdy nekončí, ale cykly divoké přírody nám umožňují oddychnout, odpočinout si a obnovovat síly… Se zimou se koloběh života – cyklus zrození, života a spánku – uzavírá… Zahrada odpočívá a co má, to umírá… Půda jako houba saje veškerou vlhkost a nám se naskýtá čas zaměstnat ruce jinak než v hlíně.  Je čas pracovat na duševní zahradě. Tvorbou, čtením, psaním nebo prostým nicneděláním…

Právě teď jsou stromy v zahradách a parcích obletovány hejny čížků lesních, o kterých přes léto skoro ani nevíme. Ti, co na jaře a v létě hnízdí v lesích na zimu odlétnou na jih a k nám přiletí ti ze severu… Spatříme je, jak za neustálého, ale příjemného štěbetání obratně poskakují z větve na větev, a při sbírání semen se často zavěšují i hlavou dolů. 

Je to radostná podívaná, od které se ne a ne odtrhnout. Skončí ji až sami čížci, když s voláním houfně vzlétnou a zamíří si to někam jinam… Ale zítra… touhle dobou budou zase tady, na našem stromě.

Děkuji za závan inspirace, čížci.

Čížek lesní (Spinus spinus) je drobný pěvěc, u dospělých ptáků lze snadno rozlišit výrazně žlutě zbarveného samce od světlejší samičky. Hnízdí v lesích, na jaře a na podzim se shlukují do hejn…

Publikováno

Inspirace pro stinný záhon

Každá zahrada má své stinné stránky. Když slunce putuje oblohou vrhají, stromy, keře a stěny domů na zahradu stín. Někdy stín putuje, zatímco jinde je skoro celý den. U nás jsou nejstinější místa na rozhraní s pozemkem souseda. Ještě dopoledne jsou plná slunce, ale poté již celý den “tonou” ve stínu. Ještě že je tolik rostlin a keřů, které ve stínu prospívají, ba ho přímo potřebují.

Pokračování textu Inspirace pro stinný záhon