Zahrada a její příběh

Příběh

Vstoupil nám do života kus země, který dlouho nikdo nepohladil ani neošetřil. Dříve jistě krásná místa zarostla kopřivami a nálety javorů. Stopou člověka bylo všudypřítomné železo, igelity a cihly. Příroda si brala zpět co jí patří a co člověk nechal zpustnout. Jde jí to dobře, kdyby tu nikdo nebyl, místo se promění v krásný javorovo-dubový les. Snažíme se spolu příliš nesoupeřit a nepřetvářet místo násilím… Spíše jen zvýrazňujeme a podporujeme krásná místa a zákoutí. Je to místo, které si zaslouží péči a úctu. Našli jsme si jej. Možná si ono našlo nás. Zpočátku, když jsme se ještě moc neznali, jako by se celé místo snažilo ukázat nám své stinné stránky. Možná to byla jen obrana před vetřelcem… Je to pýcha myslet si, že tam kam přijdeme vše zlepšíme. Nejprve se musíme poznat. Objevovat a ukázat, že nejsme nepřátelé. Dnes každý návrat jako by byl objetím. Děkujeme, že jsme si jej zasloužili.

Je to ráj na zemi. Je tu voda. Vypadá to, že spousta vody. Stará kopaná studna je 18 metrů hluboká a výška vodního sloupce je 16 m. To už je pěkná zásoba.

Je tu letitý ořech, jehož koruna na podzim zezlátne a vše kolem prozáří, jako slunce. A to bohatsví, které dává…

Jsou tu dvě krásné jabloně, které musely být zasazeny s láskou. Jablka jsou výborná. A co teprve ten mošt. Půda je tu úrodná. Sklízíme lahodné jahody, výborné brambory, pórek, cukety, dýně, lusky, krásnou cibuli i česnek.

Je to naše místo na mapě. V okolí brdských a křivoklátských lesů a poměrně vysoko. Tady se dýchá jinak.

zahon-kvetiny-zelenina
zeleninovy-zahon-cerven

Místo, kde je nyní zeleninová zahrada, v listopadu 2013.

2 komentáře u „Zahrada a její příběh

  1. To jsou nádherné změny a nádherný příběh! Jsem moc ráda, že jsem Váš blog našla.

  2. Děkuji Jitko, snad jsme se toho chopili správně :)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *