INSPIRACE Z PŘÍRODY

Záhony bez rytí

Zoraná a obdělaná půda je na první pohled krásná a “čistá” do prvních deštů, kdy se semena plevelů zmocní záhonů rychleji než zasetá semínka zeleniny. Cílem rychle rostoucích plevelů je zakrýt holou půdu, aby nebyla vystavena vnějším vlivům… Nebo naopak, pokud neprší povrch holé půdy rychle vyschne a s dalším deštěm často dochází k erozi… I v tomto případě rychleji než semínka zeleniny vzejdou semínka plevelů. To aby tu poušť co nejrychleji zakryly… Příroda půdu neodhaluje, naopak ji neustále nastýlá, jako v lese. 

MULČ

Mulč ze slámy, sena, listí nebo štěpky chrání půdu před větrem, deštěm i sluncem. Brání vysychání i erozi půdy. Půdní organismy jej postupně rozkládají, tak se stává i hnojivem.

ROSTLINY

Vhodné rostliny čistí půdu od škůdců, jiné jí svými kořeny kypří. Všechny ji chrání před vnějšími vlivy. Některé lze posekat a nechat na půdě jako zelené hnojení.

KOMPOST

Kuchyňské zbytky, tráva nebo listí nejsou odpad ale krmivo pro půdní organismy. Na kompostu se tak s naším malým přičiněním (jeho krmením) promeňují zbytky v cenné hnojivo.

ŽIVOT

V trvale zakryté půdě pokračuje život půdních organismů bez rušení. Organický materiál je přeměňován na humus. Půda neeroduje, ale díky její kyprosti vodu saje jako houba.

Mulč

trvale zakrytá půda

Zamulčované záhony jsou chráněné před vlivy počasí. Půda nevysychá ani neeroduje.
Při výsevu semínek odkryjeme mulč, hráběmi lehce urovnáme povrch záhonu, můžeme přidat lehkou vrstvu kompostu, do kterého vysejeme semena. Následně záhon přikryjeme buď papírovým kartonem nebo lehkou textílií, které splní funkci mulče než vzejdou semínka. Jakmile semínka vyklíčí, přikrývku odstraníme.

Při výsadbě sazeniček mulč neodstraňujeme, pouze do míst, kam chceme sázet vytvoříme “důlky”, do kterých vložíme sazeničku a zasypeme hlínou nebo kompostem. Je-li vysazovaná rostlina pochoutkou pro slimáky jako ochrana se osvědčuje “ochraný límec” z plastového květináče s vyříznutým dnem nebo – máme-li – rukáv z okapového dílu.

Jako mulč je možné použít slámu, seno, listí, očištěný karton. Takto jde relativně snadno připravit i záhony bez rytí a pletí. Místo budoucího záhonu pokryjeme hnojem nebo kompostem, zakryjeme kartony, které klademe tak, aby se přesahovaly alespoň o 20 centimetrů, jinak si mezi nimi plevele najdnou cestu. Kartony necháme buď zmoknout nebo pokropíme a hojně zakryjeme senem / slámou / listím. Porost pod mulčem zahyne a půdní život, který se prodere k povrchu půdu pěkně nakypří.

Do takto připraveného záhonu lze rovnou sázet sazenice přímo do důlků v mulči, nebo plánujeme-li záhon pro osetí semeny, necháme jej sezónu odpočinout, na jaře shrábneme mulč a záhon je připraven. 

Rostliny

Měsíček lékařský

Měsíček lékařský pomáhá nám i půdě. Mast z měsíčku je účinná na rány, zádrhy okolo nehtů, ale i naraženiny. Čaj z měsíčku pomáhá při nemocích jater a žlučníku, je prevencí rakoviny a má protiplísňové účinky.

Nechceme-li nechat holou půdu, můžeme použít měsíček. Půdu spolu s aksamitníkem desinfikuje od háďátek a současně je vhodnou rostlinou pro takzvané zelené hnojení. Je takovým balzámem pro půdu, že pokud necháme vykvést jen jeden květ, jeho semena vzklíčí všude, kam se dostala. Malé sazeničky jde z půdy snadno vytáhnout. Pro účely zeleného hnojení porost měsíčku posekáme ještě před kvetením, necháme zavadnout na záhonu jako mulč, případně můžeme jemně zapravit do půdy.